Vše začíná tím, že něco objevíte. A nebát se pravdy považuje při léčbě onkologického onemocnění paní Zuzana za zásadní, protože o to rychlejší je následná léčba a celý proces uzdravování. Léčba karcinomu anu (konečníku), kterou v PTC absolvovala, nepatří zrovna k nejfrekventovanějším onkologickým diagnózám. Přestože není snadné zkušenosti z léčby této diagnózy veřejně sdílet, rozhodla se dnes již vyléčená pacientka překonat intimní bariéru a o svůj příběh se podělit. V naději, že pomůže všem, kteří stejnou léčbou právě procházejí, nebo na její absolvování teprve čekají.
Ihned zpozorněla, když se objevila první krev na toaletním papíru. Sama si totiž velmi dobře dokázala uvědomit, co by to mohlo znamenat, a tak bezodkladně vyhledala lékařskou pomoc. Následoval kolotoč lékařských vyšetření od kolonoskopie, biopsie až po sonografická vyšetření. Od prvních příznaků až do finálního stanovení diagnózy nakonec uplynulo celých 6 měsíců. „Po oznámení diagnózy jsem do třiceti minut seděla v autě a jela do fakultní nemocnice se žádankou na onkologii. Ačkoli si myslíte, že jste v hloubi duše připraveni i na tu nejhorší variantu, dokud vám ošetřující lékař z očí do očí nesdělí, že biopsie nedopadla dobře, neuvědomujete si, jak moc se vám ve vteřině může obrátit život,” vzpomíná na jeden z nejzásadnějších okamžiků.
Postupně se tak začala seznamovat s možnostmi léčby karcinomu anu. Protože se však nechtěla spokojit pouze s názorem jednoho odborníka, začala si sama vyhledávat informace o dalších způsobech léčby, aby si rozšířila perspektivu. „Máš dobrý nádor na špatném místě, říkali moji známí z lékařského prostředí. Díky nim jsem také věděla, že na tento typ nádoru ozáření působí velice dobře. Přestože jsem již dostala termín na ozařování ve fakultní nemocnici, zařídila jsem si také konzultaci v Protonovém centru u pana doktora Vítka. V podstatě mě zajímaly pouze tři věci – rozdíl mezi fotonovým a protonovým ozářením, zda má PTC kapacitu mě zařadit do léčby a zda jsou schopni mě vyléčit. Po konzultaci jsem si již byla jistá, že ozáření fotonem podstoupit nechci a rozhodla jsem se pro léčbu v PTC.”
Za jedno z nejtěžších období pak považuje dva týdny před prvním ozařováním – čekání na výsledky všech odborných vyšetření a na vyjádření lékařů. O to více oceňovala možnosti Klientského servisu PTC, který ji propojil s bývalou pacientkou, která v PTC již léčbu stejné diagnózy absolvovala. Týden před prvním ozářením bylo domluveno první společné setkání, které paní Zuzana považuje za jeden z mezníků celé léčby. „Tímto způsobem mi bylo umožněno konzultovat svoje pocity či průvodní příznaky během ozařování nejenom s lékaři, ale rovněž s někým, kdo si prošel naprosto stejnou léčbou. Vazba na pacienta, který prodělal stejné onemocnění, je hned po lékaři to nejdůležitější. Potřebujete totiž i ten přímý prožitek z nemoci – jak správně dodržovat a nastavit bezezbytkovou šetřící dietu, jak správně ošetřovat ozařované místo pomocí speciálních dermatologických mastí atp. Mně osobně to neskutečně pomohlo.”
Právě díky této bezprostřední zkušenosti má dnes velkou motivaci podporovat ostatní pacienty v léčbě a v rámci pacientských setkání je připravena pomáhat, sdílet své zážitky s protonovou léčbou a povzbuzovat vlídným slovem.
Dnes vzpomíná na 25 ozařovacích frakcí a dvě chemoterapie s pokorou. Podle svých slov léčbu dobře snášela a času stráveného každodenním dojížděním do PTC nelituje. Věděla totiž, že to dělá pro své zdraví. Ozařování spojené s touto diagnózou však obnášelo řadu specifik, které vyžadují náležitou přípravu, a to i po stránce psychické. Nejednou se jí tak stalo, že ležela na ozařovně a čekala na opětovné spuštění ozařovacího procesu, protože některé biologické procesy v těle podmínky ozařování ztěžují, a je proto nutné vyčkat na správné znovunastavení organismu. „Ze své vlastní zkušenosti jsem k nenadálým prodlevám při čekání na ozařování dokázala přistupovat s pokorou. Občas se totiž stalo, že jsem i já sama nechtěně zpozdila pacienta objednaného na ozáření po mně. Léčbu této diagnózy absolvujete v rámci každodenního biologického procesu, který ve vašem těle přirozeně probíhá a nelze ho po dobu 25 dnů zastavit. Zhruba po páté ozařovací frakci jsem už ale věděla, jak se v běžném životě na ozařování co nejlépe připravit,” přibližuje některé okamžiky z léčby.
Nicméně odvaha potýkat se s takto intimní diagnózou paní Zuzaně nechyběla a ke svojí léčbě v PTC přistupovala s rázností a humorem sobě vlastním. „Hezké prostředí pro mě bylo skutečně důležité. V PTC je vše voňavé, sestřičky jsou upravené a usměvavé, věci mají svůj řád. Proto PTC považuji za pětihvězdičkový hotel ve zdravotnictví, je to skutečně jiný svět.” Kromě naprosté spokojenosti s odbornou péčí velice oceňovala vlastního koordinátora léčby, který se každému pacientovi věnuje. „Když mi bylo nejhůř, napsala jsem paní Galuškové třeba v deset hodin večer, že potřebuji konzultaci u lékaře. Do 24 hodin zde na mě lékař čekal, připravený probrat všechna moje trápení. V rámci 25 dní jsem zde byla pacient, o kterého bylo nepřetržitě postaráno. Nebála jsem se, lékaři byli k dispozici kdykoli po celou dobu úspěšné léčby,” vděčně uzavírá svůj příběh bývalá pacientka PTC.
Zpět na přehled
