To, co pro paní Marii začalo v březnu 2020 jako banální zánět středního ucha, skončilo lékařskou zprávou, ve které četla diagnózu Jugulotympanický paragangliom. I přes následné čekání na stanovení správného postupu léčby, které bohužel prodlužovala pandemie koronaviru, se paní Marie nezalekla a v létě zahájila protonovou radioterapii. Věřila totiž, že jí odborníci v pražském Protonovém centru dokážou pomoct.
Začátek onkologického onemocnění paní Marie začal nenápadně – jako zánět středního ucha. Problémy se však nelepšily, a navíc se k nim začal přidávat také velmi nepříjemný tinitus. Paní Marie byla proto odeslána na vyšetření do krajské nemocnice ve Zlíně, kde primář k jejímu překvapení nález jednoznačně označil jako nádor. Protože se jednalo o útvar lokalizovaný na cévě, operativní odstranění nepřipadalo v úvahu kvůli možnému masivnímu krvácení. Ze zlínské nemocnice byla proto paní Marie odeslána na další kontrolní CT vyšetření, po kterém měla následovat konzultace v pražském Motole. K té však nakonec vůbec nedošlo, protože po shlédnutí CT snímku pražský primář konstatoval, že případný zákrok by pro pacientku představoval enormní riziko. Za jedinou schůdnou možnost léčby tedy primář ve Zlíně označil protonovou radioterapii v pražském Protonovém centru.
„Musím říci, že ke mně Protonové centrum mělo velice pěkný přístup. Kontaktovali mě sami opravdu brzy – až jsem se sama divila,“ vzpomíná Marie. „Během týdne jsem byla pozvána do Prahy na první konzultační vyšetření a po první předběžné anamnéze jsem v centru absolvovala magnetickou rezonanci a také výrobu speciální ozařovací masky, která pomáhá pacienta fixovat do stabilní polohy během ozařování. Měla jsem rovněž vlastního koordinátora léčby a Klientský servis mi vycházel vstříc při plánování veškerých termínů. Vyjednávali za mě také schválení léčby na zdravotní pojišťovně. Celý proces postupoval skutečně rychle, na první ozařování jsem nastupovala počátkem července.“
25 ozařovacích frakcí paní Marie absolvovala během jednoho měsíce. Avšak s radioterapií již měla jistou zkušenost – v minulosti totiž prodělala ozařování fotony kvůli rakovině konečníku. „Ozařování protony je samo o sobě bezbolestné, ale znovu jsem pociťovala obtíže jako velkou únavu, občasné nepříjemné pocity v uchu, průjem nebo bolest kloubů. Ačkoli jde o projevy, které na první pohled nesouvisejí s uchem, přeci jenom jde o ozařování v blízkém okolí mozku. Jistým obtížím se tedy nedalo vyhnout, jak mi vysvětlila ošetřující paní doktorka,“ vysvětluje Marie.
I přes tyto ne zcela příjemné projevy spojené s ozařováním považuje paní Marie léčbu v Protonovém centru za zásadní. Podle svých slov se zde cítila velmi dobře, s povděkem vzpomíná na ochotný personál a s humorem konstatuje, že pokud by nebylo zdravotních obtíží, vzpomínala by na pobyt v centru jako na výlet. A všem potenciálním pacientům, kteří protonovou radioterapii zvažují, doporučuje, aby se jí rozhodně neobávali. „Když si člověk projde léčbou rakoviny, přestanete se bát čehokoliv. Nic nemá tak veliké zuby, aby vás to mohlo pokousat. Je nutné mít z tohoto onemocnění patřičný respekt, ale věřila jsem tomu, že mi v Protonovém centru dokážou pomoct. Pomohli zde řadě pacientů, i ze zahraničí, a já centrum považuji za fantastickou věc. A jsem také opravdu ráda, že dnes zdravotní pojišťovny protonovou léčbu proplácejí, jsem přesvědčena, že to pomáhá obrovskému množství pacientů.“