Vaše celkové šance na vyléčení v první řadě závisí na tom, v jakém stadiu vám bylo zjištěno onemocnění karcinomu prostaty. Nesmíte zapomenout, že vaše rozhodnutí o typu léčby, kterou podstoupíte, podstatně ovlivní váš další život.
Naši lékaři jsou připraveni vám zodpovědět jakýkoliv dotaz spojený s PROTONOVOU LÉČBOU i jejími alternativami, proto nás neváhejte ihned kontaktovat.
Součástí Protonového centra je i Oddělení radiodiagnostiky a nukleární medicíny, kde vám můžeme ochotně zajistit termín na vyšetření MR nebo PET/CT.
Přemýšlejte o možnostech, které máte. Nemusíte se rozhodnout ihned. Zvolená léčba má zásadní vliv na kvalitu života nejen při léčbě, ale i po ní. Nežádoucí účinky se pro různé způsoby léčby rakoviny prostaty mohou značně lišit.
Protonová léčba je dostatečně vyzkoušená a funguje.
Výsledky protonové léčby se snažíme průběžně publikovat v časopisech, které jsou zcela dostupné na internetu nebo v odborných vědeckých vyhledávačích. V principu jsou výsledky velmi dobré a co se týče účinnosti léčby, máme skvělé úspěchy nejen s léčbou nádorů prostaty, ale také u pacientů s nádory hlavy a krku či s maligními lymfomy. Výrazný rozdíl mezi léčbou radiační a chirurgickou je skutečně u karcinomu prostaty. U této diagnózy vidíme lepší výsledky léčby s protony, co se nežádoucích účinků i doby dožití po léčbě týče. U operovaných pacientů se daleko častěji vyskytuje tzv. toxicita léčby a s ní spojená inkontinence nebo impotence. Rozdíl je také velmi znatelný i z hlediska pětiletého období, kdy se hodnotí, zda se nemoc vrátí, nebo nevrátí. Nezřídka ozařujeme i pacienty, kteří mají recidivu onemocnění po operaci.
Výsledky pražského Protonového centra jsou příliš dobré, než aby byly pravdivé.
Ano, naše výsledky jsou skutečně velmi dobré, srovnatelné se světovými lídry v oblasti protonové terapie. Díky našim výsledkům se řadíme mezi 5 nejlepších pracovišť na světě. Všechna naše data zpracovává nezávislá společnost s certifikací pro výzkum ve zdravotnictví, která zaručuje jejich pravost a pravdivost. Zeptali jste se svých ošetřujících lékařů, jaké výsledky mají oni v léčbě vaší diagnózy metodou, kterou vám nabízejí? My vám je ukážeme velmi rádi.
Protonová léčba je hrazena zdravotními pojišťovnami.
Protonová léčba je ze zákona hrazena zdravotními pojišťovnami, je tedy dostupná všem občanům z České republiky. Máme uzavřeny dlouhodobě smlouvy se všemi českými zdravotními pojišťovnami.
V Protonovém centru nelze léčit pacienty s kardiostimulátory a s některými typy kovových/keramických implantátů.
Kardiostimulátor neboli pacemaker či ICD jsou citlivá elektronická zařízení, kterým v principu škodí jakékoliv záření. V případě protonové radioterapie vznikají sekundární vysokoenergetické částice, u kterých existuje zvýšené nebezpečí poškození elektroniky, v jejímž důsledku může dojít k následnému selhání funkčnosti kardiostimulátoru. Pro plánování radioterapie má zásadní význam CT vyšetření. Kovové materiály (implantáty, zubní výplně, apod) vytváření v CT obraze tzv. artefakty (na CT se zobrazují struktury, které se v těle nevyskytují). Ty mohou ovlivnit výpočet dávky v dané oblasti, v důsledku čehož by mohly vzniknout nepřesnosti v dávce ozáření. V Protonovém centru se snažíme eliminovat všechna rizika, proto pacienty s implantáty v ozařované oblasti neléčíme. Samozřejmě kov v oblasti pánve nevadí, pokud ozařujeme nádory např. v oblasti hlavy a krku.
Protonová léčba je léčbou ambulantní, bez nutnosti hospitalizace.
I v době léčby můžete být stále se svými blízkými. Nemusíte ležet v nemocnici, můžete pracovat, čas ozařování vám přizpůsobíme dle vašich potřeb.
Protonovou radioterapií nelze léčit všechny druhy onkologických diagnóz.
Nádory, které rychle mění v čase svou pozici či tvar, považujeme pro protonovou léčbu za nevhodné. Týká se to nádorů oka, hrtanu, hltanu, hlasivek, nádory kůže (např. melanom), žaludku, tenkého i tlustého střeva, močového měchýře, varlat a generalizovaných onemocnění s mnohočetnými metastázami.
Protonová léčba není založena na důkazech.
Ke zhodnocení celkového efektu protonové léčby se realizují tzv. klinické studie. Provádí se podle předem daného schématu na skupině vybraných pacientů a pomáhají zjistit, zda je způsob léčby bezpečný a účinný. K 24. 5. 2024 je v mezinárodním registru klinických studií ClinicalTrials.gov evidováno 157 uzavřených studií při zadání klíčových slov “cancer” a “proton radiotherapy”. Otevřených studií, které nabírají pacienty, eviduje registr ke stejnému dni 191. Tato čísla nejsou malá. Můžeme tak říci, že protonová radioterapie není léčbou experimentální a je dostatečně vyzkoušena. Zvyšující se čísla u probíhajících studií naopak svědčí pro to, že jde o metodu perspektivní, kterou půjde v budoucnu léčit stále širší spektrum onkologických diagnóz.
U nádorů prostaty protonová terapie minimálně o 20 až 30 % více poškozuje kyčelní klouby, protože záření jde přes ně, kdežto fotonová terapie se u nádoru prostaty aplikuje v pohybu, přístroj se nad pacientem točí, takže kyčelní klouby nejsou poškozovány.
Hlavní fyzik PTC: Pro ozáření protony je v případě karcinomu prostaty volena cesta přes boky pánve a tedy i kyčelní klouby. Tento přístup významně snižuje dávkovou zátěž citlivějších kritických orgánů v oblasti malé pánve jako je rektum, střeva nebo močový měchýř. Dávková zátěž kyčelních kloubů je na akceptovatelné úrovni a pacienti po ozáření prostaty neudávají s kyčelními klouby žádné komplikace. Naopak ozáření pomocí kyvu velmi významně zvyšuje objem zdravých tkání ozářených střední a nízkou dávkou a tím roste riziko nežádoucích účinků ozáření. Dalším doprovodným jevem je i pokles počtu buněk imunitního systému, spojený s velkoobjemovým ozářením fotony, který při ozáření samotné prostaty nepozorujeme.
Pokud je v cestě protonu například tekutina, kov nebo se střídá tekutina a vzduch, posune se maximální dávka někam jinam.
Hlavní fyzik PTC: Pokud je v cestě svazku tekutina, vzduch, kosti nebo jiný materiál nebo jejich kombinace, je tato skutečnost zahrnuta do výpočtu a nijak se tím nenarušuje přesnost ozáření. Pokud má pacient v těle např. kovový implantát, protonový svazek přes něj není směrován. Z uvedeného plyne, že dávkové rozložení vždy odpovídá příslušné anatomické situaci, která je ve výpočtu zohledněna.
Protonová léčba karcinomu prostaty způsobuje zánět konečníku.
Na základě sledování našich pacientů a průběžného hodnocení jejich zdravotního stavu můžeme deklarovat, že riziko závažného krvácení z konečníku po ozáření prostaty, je 0,4 %. Pokud tato situace nastane ve vašem případě, společně ji vyřešíme s našimi spolupracujícími odborníky.
Po protonové léčbě rakoviny prostaty dochází k úniku moči.
Závěry posledních publikovaných prací PTC poukazují na skutečnost, že inkontinence se projevila u méně než 1 % nemocných. Ve srovnání s daty publikovanými pro fotonovou radioterapii a pro operační zákroky je tato toxicita významně nižší.
Riziko impotence je po protonové léčbě vyšší než u jiných léčebných metod.
Díky přesnosti protonového paprsku je riziko impotence oproti běžným metodám léčby významně sníženo. Protony navíc umožňují snížit nežádoucí ozáření v oblasti kořene penisu, které je jednou z příčin vzniku erektilní dysfunkce po radioterapii.
Žádný rozdíl mezi ozařováním fotony a protony není.
Fotonové záření prochází tělem a předává značnou část energie za nádorem. Důsledkem je ozáření nejen nádoru, ale i zdravých tkání a orgánů před i za nádorem. To může vést ke vzniku mnoha potíží a komplikací u pacienta v průběhu léčby a po ní. Protony mají ovšem určitou fyzikální vlastnost, díky které odevzdávají málo energie na cestě k nádoru, tam se zastaví, předají maximum energie a již nepokračují. Při užití protonů tak dokážeme ochránit zdravé tkáně před nežádoucím ozářením. Významně se tak snižuje riziko vzniku nežádoucích účinků léčby.
Protonová léčba je omezena věkem.
Biologicky a po technické stránce u protonů nezáleží, zda léčí člověka, kterému je 10, 20 nebo 80 let. Důvod, proč se někdy uvádí, že je vhodné vybírat mladší pacienty, je pravděpodobnost nežádoucích účinků, které vznikají s každou onkologickou léčbou, a riziko je násobené předpokládaným časem dožití. U protonů je však tato pravděpodobnost vzniku nežádoucích účinků snížená. Čím je člověk mladší, tím šetrněji je potřeba ho ozařovat. Neznamená to ale, že bychom nedokázali ozařovat i starší pacienty, diskriminace věkem je vyloučena.
