Rodinu paní Ireny závažné onkologické onemocnění postihlo v krátkém časovém období hned dvakrát. V prvním případě šlo o jejího manžela pana Karla záhy však tato diagnóza postihla i ji samotnou. Přestože jsou oba již pokročilého věku a s různými zdravotními problémy se v minulosti setkali, sdělení, že mají rakovinu, oběma otřáslo.

Zpočátku bylo onemocnění manžela paní Ireny velmi nenápadné. Vše začalo tím, že se mu na uchu udělal malý bolák, který se nehojil, což ho nakonec přimělo navštívit ordinaci kožního lékaře. „Paní doktorka nám řekla, že je nutné nechat tento útvar odstranit a poslat ho na histologii.  Ta prokázala, že se jedná o nádorové onemocnění,“ vypráví Irena.

Další kroky obou manželů následně vedly na Onkologické oddělení Oblastní nemocnice v Náchodě.  „Tam jsme mluvili s paní primářkou… O manželově diagnóze se vyjadřovala s klidem. Říkala nám, že pravděpodobně nejde o nic vážného.  S tím nás i vyprovodila z ordinace. Nicméně do dvou měsíců se manželovi za uchem začala dělat jakási boule, která postupně rostla a rozšiřovala se dále po krku. Bylo jasné, že se nejedná o banalitu,“ popisuje paní Irena další vývoj v manželově onemocnění. Zmiňovaná „boule“ ho nakonec zavedla až na ORL oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové, kde podstoupil operaci, během níž mu byl nádor odstraněn. I přesto však bylo do dalšího léčebného plánu zařazeno ozařování.

Před zahájením ozařování, které se mělo také uskutečnit v hradecké nemocnici, byl Irenin manžel odeslán na konzultaci na stomatologickou kliniku. Tam se dozvěděl, že pro možné komplikace spojené s fotonovým ozařováním, mu bude nutné vytrhat všechny zuby. To zaskočilo nejen oba manžele samotné, ale i jejich dvě dcery. Nastalá situace přiměla celou rodinu hledat i další možnosti léčby.   K tomu paní Irena doplňuje: „Naše dcery Protonové centrum znaly z doslechu.  Zjišťovaly informace o tom, zda by pro manžela nebylo možné podstoupit ozařování právě tam. A zjistily, že se tamní lékaři mimo jiné právě nádorům v oblasti krku věnují, a tak jsme tam na jejich popud odeslali manželovu zdravotní dokumentaci. Bylo pro nás opravdu příjemným překvapením, když už za týden od odeslaní všech potřebných dokumentů manžel obdržel pozvání na vstupní konzultaci s lékařem.“

Ošetřujícím lékařem Irenina manžela se stal primář Protonového centra docent Jiří Kubeš, který oba manžele podrobně seznámil s průběhem a způsobem léčby. K tomu paní Irena dodává: „Už první dojem z přijetí a způsobu jednání pana docenta byl ohromný. Ačkoliv nám vše podrobně vysvětlil, mě v hlavě pořád zněla hlavně jedna konkrétní otázka, která se týkala již zmiňovaného trhání všech zubů. Na ni mi pan docent odpověděl, že k trhání zubů se přistupovat v žádném případě nebude. A musím přiznat, že v tu chvíli jsem se přestala ovládat a rozplakala jsem se.“

Poté byl manžel paní Ireny poslán na další vyšetření nutná pro zahájení léčby. Následně byl stanoven léčebný plán na 35 ozařovacích dní.   K léčbě svého manžela říká: „Po prostudování principu ozařování protonovým svazkem nám bylo jasné, že jsme měli obrovské štěstí, když jsme přišli právě do Protonového centra. Jde o velmi šetrný způsob léčby. Musím zdůraznit, že téměř do samého konce neměl manžel žádné negativní projevy s ozařováním spojené. Teprve v posledním týdnu léčby se u něj objevily malé strupy na kůži, ale i ty po ošetření doporučeným krémem do týdne vymizely!“

Zdálo se, že nyní už starosti paní Ireny i celé rodiny pominou. Radost z výsledku léčby Irenina manžela však zkazila nová smutná zpráva. Během mamografického vyšetření byl Ireně zjištěn nádor v prsu, což pro ni byl opravdu šok. „Tato zpráva mě zaskočila o to víc, že v mé rodině není nikdo, kdo by se s touto diagnózou léčil. V mém případě tedy rozhodně nešlo o dědičné onemocnění. Byla jsem v tu chvíli ráda, že jsme s manželem nikdy nepodceňovali preventivní lékařské prohlídky a vždy jsme na ně svědomitě chodili. Během pravidelné návštěvy gynekologie jsem byla odeslána na mamografické vyšetření a díky němu bylo mé onemocnění zachyceno včas,“ přibližuje Irena počátky seznámení se svou diagnózou.   

Podobně jako v případě manžela jí byla po operaci nádoru doporučena léčba ozařováním. Po předchozí zkušenosti s manželem paní Irena neváhala a rozhodla se podstoupit ozařování protony.

„Úplně bez obav jsem ale nebyla… Když mi bylo v Protonovém centru řečeno, že můj typ nádoru prsu je pro protonovou terapii vhodný, prostudovala jsem si letáčky, které mi o mojí diagnóze v Centru dali k dispozici. Z nich jsem zjistila, že budu ozařována s použitím metody řízeného dýchání.[*] A z toho jsem upřímně měla trochu strach. Nebyla jsem si jistá, jestli se nadechnu tak, abych se dostala do správné dechové hladiny. Také jsem měla určité pochybnosti o tom, jak dlouho zvládnu mít zadržený dech. Už jsem pokročilejšího věku a tělo již nemám tak trénované, takže jsem pochybovala, že celým tímto procesem projdu bez obtíží,“ popisuje paní Irena svoje obavy spojené s léčbou. Ty se však posléze ukázaly jako naprosto liché a Irena s úsměvem doplňuje: „Velký dojem na mě udělal radiologický fyzik, který mě celý proces dýchání v řízeném nádechu učil. Vše mi trpělivě vysvětloval a chválil mě při každém pokroku. Takže nejen, že jsem to zvládla, ale nakonec jsem na sebe byla i pyšná!“ 

Kromě mírné reakce kůže v ozařované oblasti, která do týdne zmizela, neměla paní Irena žádné další komplikace. Na léčbu vzpomíná s úsměvem a na otázku, zda má na Protonové centrum nějakou speciální vzpomínku odpovídá: „Z jednání personálu Protonového centra i z jeho samotného prostředí vyzařuje tak příjemná a klidná atmosféra, že i když procházíte těžkým životním obdobím máte pocit, že všechno bude v pořádku.  Všichni, tím myslím ostatní pacienty, tam byli naplněni takovým optimismem a spokojeností, že to člověku přidávalo na náladě až natolik, že si vlastně ani neuvědomoval, jak závažnou léčbu podstupuje.“

Nyní už se paní Irena i její manžel cítí výborně.  Oba se vrátili do takového života, který vedli před léčbou. Věnují se své rodině a čas si najdou i na svůj největší koníček – péči o zahradu. Svoje vyprávění paní Irena zakončuje: „Léčbu protonovým ozařováním bych doporučila každému, pro něhož je vhodná. Vedle oné klidné nálady, která v Protonovém centru panuje, nabízí také další služby pro pacienty. Snaží se podřídit termíny ozařovaní podle vašeho časového harmonogramu. Pomohou vám s vyřízením ubytování, což jsme sice nevyužili, protože jsme v Praze díky našim dcerám zázemí měli, ale dovedu si představit, že někomu to může velmi pomoci. Prostě, já, kde mohu, tak o Protonovém centru mluvím, abych o něm dala vědět dalším lidem, kterým by protonová léčba mohla pomoci.“

[*]Metoda řízeného dýchání (Dyn’R) o níž paní Irena mluví, se používá v případě, kdy se u pacientů mění poloha léčeného objemu v důsledků dýchacích pohybů. Dyn’R je vlastně speciální spirometr, který slouží nejen k monitorování dechu, ale zároveň umožňuje spuštění ozařovacího svazku (tedy spuštění ozařování samotného), pouze při nádechu do určité dechové hladiny.