Svět preferuje protony

Protonová léčba je ve světě stále více uznávanou a preferovanou metodou. Výsledky a zkušenosti světových protonových center i pražského Protonového centra jednoznačně potvrzují, že protonová terapie otevírá zcela nové možnosti léčby nádorových onemocnění.

Protonová radioterapie není novou metodou – od roku 1991 existuje první výlučně klinické (nikoliv akademické) pracoviště (Loma Linda, Kalifornie, USA) a počet nemocných léčených protony dosahuje mnoha desítek tisíc. Jedná se o technologicky naprosto zralou léčbu, ověřenou v klinickém provozu.

Z řad některých odborníků lze však i po mnoha letech, kdy se pro léčbu vybraných onkologických onemocnění používá protonová radioterapie, slyšet názor, že vyšší dávky záření při běžné (fotonové) radioterapii na zdravé tkáně neodůvodňují použití léčby protonovým svazkem.

Zcela nová klinická data z rozsáhlých studií říkají opak, a to konkrétně, že frekvence akutní toxicity (komplikací sledovaných po 90 dní od zahájení léčby) je při ozařování protony významně nižší než u srovnatelné skupiny pacientů léčených fotonovou terapií.

Tým lékařů Washingtonské univerzity sledoval téměř 1500 pacientů různých onkologických onemocnění, z nichž asi 400 podstoupilo léčbu protonovým svazkem, zbytek byl ozářen nejmodernějšími technikami fotonové radioterapie. Všichni pacienti z této skupiny byli ozařováni a současně dostávali konkomitantní chemoradioterapii. Ve studii se výzkumníci zaměřili na vznik toxicity stupně 3 a vyššího, který už vyžaduje hospitalizaci a intenzivní medicínské zákroky a péči.

Radioterapie je základní léčebnou modalitou v terapii jak časného stadia, tak lokálně pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC), může však být velice technicky náročným procesem díky blízkosti kritických orgánů. Použití protonové terapie otevírá možnosti využití fyzikální výhody charakteristického Braggova peaku. Díky němu je umožněno navýšení dávky do cílového objemu. Díky protonové radioterapii tak v dochází:

• ke zvýšení lokální kontroly okolních tkání,
• vyššímu celkovému přežití,
• zachování kvality života,
• redukci nežádoucích účinků s léčbou spojených.

V důsledku svých výhodných fyzikálních vlastností se protonová radioterapie zdá být nadějnou technikou ke zvládnutí tohoto problému minimalizací dávek v okolí ozářeného objemu a takto dochází k daleko šetrnějšímu ozařování kritických struktur, jako jsou srdce, jícen, dýchací cesty, velké cévy a mícha. Snížení toxicity u protonové radioterapie  pak vede ke snížení nákladů na léčbu vedlejších účinků, čímž se snižuje pravděpodobnost vynaložení nákladů i na případnou hospitalizaci pacienta a výdajů s tím spojených.  Může být optimální léčebnou modalitou pro nezanedbatelnou skupinu pacientů s NSCLC.