Karcinom vedlejších nosních dutin je poměrně vzácný: představuje méně než 1 % všech maligních nádorů a 3 % ze skupiny zhoubných nádorů v oblasti hlavy a krku.
V České republice onemocní rakovinou nosních dutin přibližně 1 z 200 000 obyvatel.
Zhoubné nádory vedlejších nosních dutin postihují dvakrát častěji muže než ženy, a pravděpodobnost vzniku onemocnění roste s přibývajícím věkem, s nejčastějším výskytem u pacientů mezi 60 a 70 lety. Nebezpečí tohoto typu nádorů spočívá v jejich dlouhé bezpříznakovosti.
Nádory vedlejších nosních dutin mohou být z histologického hlediska rozděleny do několika typů. Nejčastějším je dlaždicobuněčný karcinom, který tvoří asi 70 % všech nádorů nosních dutin. Dále se objevuje i agresivnější karcinom ze žlázového epitelu a vzácná, ale nejagresivnější skupina mukoepidermoidních nádorů.
Nejčastěji se nádory VDN vyskytují v maxilární dutině, postižení dutiny frontální a klínové je poměrně vzácné. Tumory, lokalizované do vedlejších nosních dutin mohou postupem času invazivně růst do orbity i do dutiny lební, přičemž rozrostlé nádory v pokročilém stádiu mohou dokonce deformovat obličej.
Jak již bylo zmíněno výše, nádory vedlejších nosních dutin se zpočátku často vůbec neprojevují a první příznaky jsou pak lehce zaměnitelné s běžným zánětlivým onemocněním této oblasti. Od nástupu prvních příznaků uplyne ke stanovení správné diagnózy v průměru 8 měsíců. Typické je, že se příznaky karcinomu vedlejších nosních dutin projevují často pouze jednostranně. Může to být:
Dále se mohou objevit příznaky orbitální (asi u ¼ všech nádorů VDN), jako je zdvojené vidění, otok víček, vysunutí oční bulvy směrem dopředu (exoftalmus) a zhoršené vidění.
Poslední skupinu tvoří příznaky, projevující se v dutině ústní, jako změna tvaru patra, bolest zubů a u pacientů se zubní náhradou nově vzniklé nepohodlí až nemožnost protézu správně usadit.
