Na první dojem by se mohlo zdát, že pan Ján, původem z Bratislavy, je poněkud netypickým pacientem. Na svou diagnózu totiž nahlížel nejenom v kontextu dostupných lékařských informací, ale také pohledem odborníka, který si v porovnání s jinými možnostmi radioterapie dokáže dát do souvislosti jedinečné fyzikální vlastnosti protonové léčby. O vědecké poznatky se neváhal opřít ani ve vyjednávání se zdravotní pojišťovnou, která rozhodovala o povolení léčby v zahraničí.
Jako řada mužů zralejšího věku řešil pan Ján obtíže s prostatou, které vyvrcholily operací. Následný histologický rozbor potvrdil přítomnost rakovinových buněk, nicméně příslušné ukazatele nebyly kritické, a jako další postup bylo doporučeno aktivní monitorování zdravotního stavu. Po třech měsících sledování stěžejního PSA markeru, jehož hodnota se průběžně zvyšovala, ošetřující lékař přistoupil k léčbě. V Bratislavě pacient podstoupil magnetickou rezonanci a první etapou v léčbě mělo být pracoviště specializující se na brachyterapii – typ radiační léčby. „Nakonec jsem však doporučení k tomuto způsobu léčby nedostal. Vzhledem k tomu, že během operace došlo k poškození prostaty, tento způsob radioterapie by pro mě nebyl dostatečně efektivní. Ocitl jsem se tak na rozcestí a nakonec jsme se s lékaři dohodli, že půjdeme cestou radioterapie,“ vysvětluje Ján.
Odborně měl k principům fungování radioterapie více než blízko, začal si proto vyhledávat informace ze všech dostupných zdrojů. Jako učitel fyziky dokázal objektivně zhodnotit fyzikální vlastnosti protonových paprsků i jejich efektivitu ve srovnání s fotonovým zářením. Po prostudování dostupných metod tedy celkem jednoznačně padlo rozhodnutí ve prospěch protonové léčby a pan Ján absolvoval úvodní konzultaci v Protonovém centru.
Bohužel jako řada jiných pacientů se musel při žádosti o schválení protonové radioterapie vypořádávat s rozpolceností lékařské obce. „Protonová terapie je poměrně nový způsob léčby, a pokud seriózní lékaři zkoumají a porovnávají jednotlivé metody, potřebují na statistická vyhodnocení řadu odléčených případů. Někdo je zastáncem této léčby a někdo jejím zuřivým odpůrcem. A já jsem se vlastně stal jedním z pacientů, kteří na nejednotnost lékařské obce téměř doplatili. Naštěstí můj ošetřující lékař byl jednoznačně pro to, abych protonovou léčbu absolvoval. Nechtěl jsem již podstupovat další operaci a právě přesnost zásahu protonového paprsku s minimalizací dopadu na okolní tkáně dávala v mém případě jednoznačný smysl.“
Jako občan Slovenska musel na zdravotní pojišťovně podat žádost o léčbu v zahraničí, která spustila vyjednávací anabázi. Nejprve šlo o formální nedostatky v žádosti, dále se ukázalo, že doporučení od onkourologa nestačí, a pan Ján musel žádat o vyjádření další odborné pracoviště. Po třech týdnech i tam dostal doporučující stanovisko pro protonovou léčbu, mimo jiné i z toho důvodu, že vzhledem k technologické odstávce některých přístrojů v tamním zařízení by nemohla být léčba zahájena ihned. Zdravotní pojišťovna však stále žádala, aby si pan Ján našel jiné radioonkologické pracoviště, které by ho mohlo přijmout bez prodlení.
„V této fázi mě však Protonové centrum ohromně podpořilo. Vzhledem k neustálým výhradám slovenské pojišťovny mi přeplánovali harmonogram jednotlivých ozařovacích frakcí tak, aby náklady spojené s léčbou mohly být minimalizovány. Hledání jiného pracoviště jsem odmítl a jako důvody jsem uvedl jasné fyzikální argumenty ve prospěch protonové léčby. Dokonce jsem si vyhledal i zahraniční srovnávací studie. Přesto však byla moje žádost po půl roce nakonec zamítnuta.
Ke šťastnému konci nakonec pomohlo odvolání na Úřad pro dohled nad zdravotní péčí, které zhruba po měsíci uznalo pacientovy argumenty, a během jednoho týdne tak pan Ján mohl zahájit vstupní procedury v Protonovém centru. „Od této chvíle už bylo vše jinak. PSA marker mi během schvalovacích procedur neustále stoupal, proto jsem oceňoval, že Protonové centrum reagovalo rychle. Faktor času má při onkologickém onemocnění nezměrný význam… Nicméně v momentě, kdy se k léčbě v Protonovém centru přihlásíte, péče je okamžitá. Pracovníci o vás ihned vědí, dokážou vyhovět zvláštní požadavkům (např. při nutnosti sladění časového rozvrhu s vlakovými řády) a ihned jsem věděl, na koho se mám v Centru obracet. Pracují tam skutečně milí lidé a také mi velmi pomáhalo, že byl respektován časový harmonogram jednotlivých ozařovacích frakcí.“
Závěr příběhu pana Jána má perspektivní vyhlídku – tři měsíce od ukončení léčby hodnoty PSA markeru výrazně poklesly, a dnes se dokonce výrazně pohybují pod limitní hodnotou, která je považována za kritickou vzhledem k možnosti přítomnosti zhoubného nádoru. Ambulantní a bezbolestnou protonovou léčbu si tak velmi pochvaluje – během dvou týdnů bydlel v hotelu, který byl v docházkové vzdálenosti od Protonového centra, a podle svých slov smeká klobouk nad způsobem, jak vše v Protonovém centru funguje.
