V rodině paní Dáši se závažné onkologické onemocnění objevilo několikrát. Proto nikdy nepodceňovala důležitost preventivních vyšetření a na všechna pravidelně docházela. To se posléze ukázalo jako dobré rozhodnutí, z jara roku 2024 jí totiž byla diagnostikována rakovina prsu…
„Já jsem se s onkologickým onemocněním v životě setkala vlastně již mockrát. Nejen v rodině a širším okolí, ale i v rámci své práce. Nyní jsem již v důchodu, ale předtím jsem pracovala na poměrně vysoké manažerské pozici ve finančním sektoru. Mezi mými klienty se občas objevili lidé, kteří se s nádorovým onemocněním potýkali. A víte, v průběhu let jsem si s nimi často vytvořila poměrně blízký vztah, takže když pak za mnou například přišla jedna z klientek, která byla ve fázi onkologické léčby prsu, vím, že to mnou velmi otřáslo. No a na základě těchto svých zkušeností z okolí jsem nikdy nezanedbávala prevenci. Vždycky jsem veškeré povinnosti dala stranou a všechna preventivní vyšetření jsem absolvovala v řádném termínu,“ začíná paní Dáša své vyprávění.
Nejinak tomu bylo i letos v zimě, kdy Dáša navštívila svou lékařku, paní doktorku Andreu Hosnedlovou v mamologické poradně v Plzni. Ta ji pravidelně, každého půl roku, posílala na sonografická vyšetření prsu do specializovaných pracovišť a jednou za dva roky také na mamograf. Letos v zimě byla Dáša poslána paní doktorkou Hosnedlovou opět na sonograf. Tentokrát se však lékařům z tamějšího zdravotnického zařízení nezdál maličký útvar – „tečička“ – který sonografie odhalila. Rozhodli se proto paní Dáše provést ještě i kontrolní mamografické vyšetření. I tak si ale nebyli jistí, o jaký jde útvar, a proto se rozhodli, že Dášu objednají na kontrolní vyšetření za tři měsíce, s tím, že se uvidí, zda se situace nějak změní, popřípadě jak.
„No, takže já jsem přišla opět po těch třech měsících. A ten útvar tam stále byl, nezmizel, i když byl tak malý, že pro mě osobně byl nehmatný, a dokonce i pro samotné lékaře bylo těžké ho v tkáních během vyšetření dohledat. Nicméně, tamější paní doktorka rozhodla, že se udělá kontrolní biopsie. Ta proběhla zhruba v polovině dubna a během deseti dnů byly známy výsledky. Tehdy mi volala zase už moje paní doktorka Hosnedlová a požádala mě, abych ji navštívila v ordinaci,“ vypráví Dáša.
V mamologické poradně si paní Dáša bohužel vyslechla špatnou zprávu. Kontrolní biopsie prokázala, že ačkoliv je útvar opravdu malý, jedná se o nádor. „Nicméně, paní doktorka mi rovnou sdělila, co bude následovat a naplánovala mi další postup. Řekla mi, že nejprve budu muset podstoupit operaci prsu a pak nejspíše také radioterapii. Rovnou mě objednala na Oddělení chirurgie ve Fakultní nemocnici v Plzni, kam jsem měla termín ani ne za 14 dní a kde mi měli provádět operaci. Zajistila mi rovněž vyšetření magnetickou rezonancí. A také mi doporučila, abych čas, který budu mít před termínem operace, využila ke zjišťování informací o možnostech radioterapeutické léčby. Doporučila mi, abych se obrátila na Protonové centrum v Praze a vysvětlila mi rozdíly mezi protonovým a fotonovým ozařováním. Tedy, že protonová léčba je šetrnější k orgánům jako je srdce nebo plíce. A nakonec mi řekla: Uvidíme se za půl roku, a to už budete zdravá! Já samozřejmě vím, že to bylo relativní, ale pro mě to byla výzva k tomu, jak se s celou svou situací poprat,“ dodává Dáša.
Po absolvování vyšetření magnetickou rezonancí, ještě před termínem operace, se paní Dáša tak, jak jí bylo doporučeno lékařkou z mamologické poradny, snažila kontaktovat Protonové centrum a informovat se na možnost léčit se protonovou radioterapií. „Díky své dceři jsem získala kontakt na klinického onkologa, pana doktora Martina Kupce, který v Protonovém centru působí již několik let. Vysvětlila jsem mu situaci, v níž se nacházím, seznámila jsem ho se svou diagnózou a poskytla jsem mu výsledky z vyšetření, které jsem měla k dispozici. A pan doktor mi na rovinu řekl o všech možnostech, které by mohly následovat. Vysvětlil mi, že se buď mohu rozhodnout pro kompletní odstranění prsu, čímž bych se pravděpodobně zcela vyhnula ozařování, nebo že mi během operace bude prs zachován, a pak, že tedy bude následovat radioterapie. Sdělil mi, že protonová terapie je pro můj typ nádorového onemocnění skutečně vhodnou léčebnou možností a podle předběžných výsledků, že by se zřejmě jednalo o 16 ozařovacích frakcí… Já jsem se rozhodla jít cestou, kterou mi byla doporučena, tedy zkombinovat operaci s ozařováním,“ popisuje paní Dagmar vývoj svého onemocnění.
Ještě před plánovanou operací tak měla paní Dagmar jasno, že chce následně podstoupit protonovou radioterapii a k tomu doplňuje: „Vůbec o nic jsem se nemusela starat. Protonové centrum vyřídilo vše za mě. Mile překvapená jsem byla i vstřícným přístupem všech lidí, se kterými jsem se tam během své léčby setkala. Ať už šlo o pana doktora Kupce, nebo o paní doktorku Alexandru Haas, která se stala mou ošetřující lékařkou, či o všechny ostatní. Navíc zde panovala taková příjemná, klidná atmosféra. A myslím, že i ostatní pacienti to tak cítili, protože na nikom nebyla vidět nějaká beznaděj, naopak!“
Na otázku, jak se s tím, že má rakovinu vyrovnávala, odpovídá s úsměvem: „Já se musím přiznat, že jsem sama sebe až překvapila tím, že jsem vlastně moc zaskočená ani nebyla. Když jsem se s touto diagnózou setkala u svých klientů, vzalo mě to více, než když pak šlo o mě samotnou. Myslím, že částečně je to asi tím, že jsem pragmatik a ke všemu přistupuji věcně. Takže když mi paní doktorka Hosnedlová, a pak i pan doktor Kupec, vše vstřícně, ale přitom jasně vysvětlili, pomohlo mi to celou tu záležitost přijmout a brát ji prostě jako něco, co je nutné nějakým způsobem vybojovat. A s pomocí rodiny se mi povedlo vše překonat, věděla jsem prostě, že tohle je situace, která má řešení a s níž se musím nějak vypořádat.“
A dá se snad říct, že to se paní Dagmar i podařilo. V souvislosti s celým léčebným procesem neměla žádné závažné potíže. Pouze se jí na kůži objevila lehká reakce po ozáření, která se po použití vhodných prostředků brzy zhojila a v současnosti se dle svých a v současnosti se dle svých slov cítí velmi dobře.
Zpět na přehled
