Protonová léčba je ve světě stále více uznávanou a preferovanou metodou. Výsledky a zkušenosti světových protonových center i pražského Protonového centra jednoznačně potvrzují, že protonová terapie otevírá zcela nové možnosti léčby nádorových onemocnění.
Protonová radioterapie není novou metodou – od roku 1991 existuje první výlučně klinické (nikoliv akademické) pracoviště (Loma Linda, Kalifornie, USA) a počet nemocných léčených protony dosahuje mnoha desítek tisíc. Jedná se o technologicky naprosto zralou léčbu, ověřenou v klinickém provozu.
Z řad některých odborníků lze však i po mnoha letech, kdy se pro léčbu vybraných onkologických onemocnění používá protonová radioterapie, slyšet názor, že vyšší dávky záření při běžné (fotonové) radioterapii na zdravé tkáně neodůvodňují použití léčby protonovým svazkem.
Zcela nová klinická data z rozsáhlých studií říkají opak, a to konkrétně, že frekvence akutní toxicity (komplikací sledovaných po 90 dní od zahájení léčby) je při ozařování protony významně nižší než u srovnatelné skupiny pacientů léčených fotonovou terapií.
Tým lékařů washingtonské univerzity sledoval téměř 1500 pacientů různých onkologických onemocnění, z nichž asi 400 podstoupilo léčbu protonovým svazkem, zbytek byl ozářen nejmodernějšími technikami fotonové radioterapie. Všichni pacienti z této skupiny byli ozařováni a současně dostávali konkomitantní chemoradioterapii. Ve studii se výzkumníci zaměřili na vznik toxicity stupně 3 a vyššího, který už vyžaduje hospitalizaci a intenzivní medicínské zákroky a péči.
Konkrétně se závažné nežádoucí komplikace projevily u 11,5 % pacientů ozářených protony oproti 27,6 % ozářených fotony.
*Odkaz: www.medicalnewstoday.com/…
Meningiomy patří k častým nádorovým onemocněním mozku a míchy. V léčbě se používají invazivní (neurochirurgické) a neinvazivní (radioterapeutické) metody. Radioterapie se provádí stereotakticky nebo nestereotakticky fotonovým nebo korpuskulárním zářením (protony, případně ionty uhlíku). S meningiomy se setkáváme poměrně často, a to jak při vyšetření mozku nebo míchy z neurologické indikace, tak v případech, kdy je meningiom diagnostikován jako náhodný nález při vyšetření z jiných důvodů. V diagnostice meningiomů hraje v současné době dominantní roli magnetická rezonance.
Protonová terapie je díky svým fyzikálním vlastnostem a minimálnímu ozáření okolních tkání vhodnou léčebnou metodou pro meningiomy. Kombinace velmi dobré lokální kontroly a nízkého výskytu závažných vedlejších účinků v léčbě benigních meningiomů činí z protonové radioterapie zajímavou možnost při terapii rozsáhlých a recidivujících meningiomů, a to zejména u pacientů s rizikem zhoršení neurokognitivních funkcí po moderních technikách fotonové terapie, především u mladších pacientů. U nebenigních meningiomů dosahuje protonová terapie vyváženého poměru efektivity léčby a přijatelného profilu toxicity.