Nádory jater patří v České republice k jednomu z vzácnějších nádorových onemocnění — ročně je rakovina jater diagnostikována asi 400 pacientů, z nichž asi dvě třetiny tvoří muži.
Zajímavé je, že výskyt nádorů jater je do značné míry ovlivněn geograficky, kdy nejvíce případů je lokalizováno v Číně, Jihovýchodní Asii a střední Africe. Primární karcinom jater, tedy ten, který se objeví prvotně v játrech, a nikoliv jako metastáze rakoviny jiného orgánu, se nazývá hepatocelulární karcinom. Toto pojmenování je odvozeno z názvu jaterních buněk — hepatocytů. Specifické je pro rakovinu jater to, že jen velice zřídka vznikne u jinak zdravých osob.
Rakovina jater vzniká nejčastěji u pacientů s chronickým jaterním onemocněním jako je žloutenka typu B a C, a především jaterní cirhóza, zapříčiněná nadměrnou konzumací alkoholu. Do rizikové skupiny však patří i pacienti s některým metabolickým onemocněním jater či dědičnou hemochromatózou (poruchou metabolismu železa). Negativní vliv mohou mít ale i aflatoxiny B (jedy, produkované některými plísněmi napadajícími obiloviny) nebo užívání anabolických steroidů.
Projevy karcinomu jater jsou naneštěstí snadno zaměnitelné s příznaky jiných onemocnění. Objevuje se bolest břicha, zejména pod pravým žeberním obloukem, nechutenství a následný úbytek hmotnosti, žloutnutí kůže i očního bělma, únava a časté teploty, spojené se zimnicí. Jako vhodné preventivní opatření lze zmínit očkování proti hepatitidě a umírněnou konzumaci alkoholu.
Léčba rakoviny jater protony je ještě stále novinkou. Oproti konvenční fotonové radioterapii ovšem opět přináší celou řadu výhod díky své přesnosti a schopnosti zacílit ozařovací paprsek přímo na požadované místo. Výsledkem je mnohonásobně snížené riziko vzniku nežádoucích účinků léčby v podobě selhání jater či ledvin, zažívacích potíží a nežádoucího ozáření míchy.
